Realistické drama
Realistické drama
- spojitost tvorby s otevřením Prozatímního divadla a úsilím o zřízení Národního divadla
- v popředí zájmu – realistické drama ( bez lyričnosti a subjektivnosti
- pronikání běžně mluvené řeči
- nářečí
60.léta
Emanuel Bozděch
(1841-1889)
dramatik Prozatímního divadla, psal historické hry, zvl. z francouzské historie
Dílo:
Světa pán v županu
Generál bez vojska – veselohry ze života Napoleona
Baron Goertz – historická tragédie z období švédského krále Karla XII.
František Věnceslav Jeřábek
( 1836-1893)
Služebník svého pána – sociální drama
František Ferdinand Šamberk
(1839-1904)
- herec, dramatik
Jedenácté přikázání (zní: „ Nezapřeš nikdy ženy své“) – veselohra, fraškovitý příběh o třech přátelích se studentských let, kteří se dohodli, že se nikdy neožení. Jeden z nich se oženil a další dva se rozhodnou ho navštívit. Zapře svoji ženu a předstírá, že je to jeho nemanželské dítě. Žena se zpočátku zlobí, ale pak duchapřítomně si hraje na malou holčičku. Jeden z přátel se, ale začne domnívat, že otcem je on sám. Dochází k zapeklité situaci a náhle do tohoto zmatku přijíždějí rodiče nevěsty a vše se vysvětlí.
Situační komika, typické pražské postavy, znalost pražského prostředí, písničky a kuplety
fr., pův. satirická píseň pouliční, odrhovačka. Slovo [Vaudeville] odvozuje se od původiště těchto písní Vaux-deVire (viz Basselin). Nyní [Vaudeville] nazýváme frašku, ve které se střídá dialog s písněmi (kuplety), zpívanými podle známých melodií
Josef Jiří Kolár
(1812-1896)
- režisér Prozatímního divadla, herec, překladatel několika Shakespearových her, básník, povídkář, autor romantických historických tragédií
Monika – nepůvodní forma, podle cizích vzorů
70. a 90.léta
František Adolf Šubert
( 1849-1915)
- ředitel Národního divadla
- autor jeho dějin, prozaik a dramatok
Jan Výrava – hra o selském povstání proti domněle zatajovanému patentu o zrušení roboty
Drama čtyř stěn – z hornického prostředí v západních Čechách – potlačení stávky proti národnímu a sociálnímu útlaku
(1850 – 1892)
(6. ledna 1850 Cerhonice – 11. srpna 1892 Praha) byl český dramatik a dramaturg Národního divadla.
Stroupežnický neměl žádné literární vzdělání. Absolvoval pouze dvě třídy reálky v Písku a poté musel pomáhat na rodinném statku. Tam se zakrátko při práci postřelil a následkem toho měl natrvalo zohavený obličej.
Brzy po nehodě se přestěhoval do Prahy, kde přispíval do několika časopisů. Nejprve se snažil prosadit jako humorista. V tomto období pracoval v pojišťovně.
Od roku 1882 do své smrti působil jako dramaturg Národního divadla.
Veselohra
Naši furianti – příběh popisuje naši vesnici v 19.století, jedná se o jihočeskou vesnici, zápletka se týká sporu: Kdo bude ponocný. Ve vesnici se vytvoří dva tábory, které spolu soupeří, a každý chce prosadit svého kandidáta.
Autor ironicky popisuje situaci na vesnici, především vztahy mezi lidmi, složité charaktery postav, jejich furianství ( starosta obce Dubský, nejbohatší sedlák, švec Habršperk a voják Bláha)
Poznali svět a řeší jistou situaci pomocí životní moudrosti.
Josef Štolba
(1846-1930)
- dramatik, libretista ( k Dvořákově opeře Tvrdé palice)
Maloměští diplomaté – realistická veselohra o českém maloměšťáctví – satirické prvky
Gabriela Preissová, pseudonym Matylda Dumontová, (23. března 1862 – 27. března 1946) byla česká spisovatelka, představitelka realismu a dramaturgyně Národního divadla.
Narodila se v Kutné Hoře, její rodina se brzy přestěhovala na Moravské Slovácko. V letech 1871–1874 byla dána na vychování do Prahy, poté odešla do Hodonína, kde se roku 1880 vdala a brzy na to se přestěhovala do Prahy.
Dílo
Hlavním tématem v jejích dílech je vesnická tragédie, hlavní postavou bývá žena. Ve svých dílech kritizuje vliv majetku a peněz.
Drama
Její pastorkyňa je drama Gabriely Preissové a také mnohem známější opera Leoše Janáčka, jejíž libreto skladatel vytvořil úpravou (zkrácením) tohoto dramatu. V zahraničí je opera zpravidla uváděna pod názvem Jenůfa.
Historie vzniku
Hra Preissové měla premiéru 9. listopadu 1890. Na rozdíl od předchozí autorčiny hry Gazdina roba neměla příliš velký úspěch. Přesto byla uvedena ještě v Brně, kde se s ní seznámil i Janáček. Po pozdějších úspěších opery Preissová v letech drama 1929-1930 přepsala do podoby románu.
V roce 1893 Janáček požádal autorku o svolení dílo zhudebnit. Ač autorka zpočátku nesouhlasila, Janáček do roku 1895 hru zkrátil do podoby libreta. Zvláštností je, že zachoval prozaickou formu, čímž se stal jedním z průkopníků opery zpívané v próze. Místo veršů si v libretu vypomáhá častým opakováním motivů a vět.
Na vlastní opeře pracoval několik let a práci dokončil až 18. ledna 1903. Národní divadlo v Praze operu odmítlo. Šéfdirigentem byl Karel Kovařovic, který měl s Janáčkem osobní rozepře. Proto byla opera nastudována v Brně a premiéra byla 21. ledna 1904 v Divadle na Veveří. Opera sklidila obrovský úspěch. V pražském Národním divadle byla uvedena až v roce 1916 a po úpravách Janáčka i Kovařovice. Sklidila opět úspěch. Poté byla nastudována ve Vídni (1918) a dalších metropolích. Dnes patří k repertoáru mnoha světových oper.
Drama se odehrává ve mlýně, kde žije Kostelnička se svou schovankou (pastorkyní) Jenůfou.
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/wiki/Jej%C3%AD_pastorky%C5%88a_%28Jan%C3%A1%C4%8Dek%29“
Bratři Alois a Vilém Mrštíkové
Maryša – realistické drama ze slovácké vesnice, obraz úlohy peněz na vesnici a síly předsudků v životě. Maryša – dcera sedláka Lízala je donucena ke sňatku s vdovcem, mlynářem Vávrou. Je zde patrný věkový rozdíl, ale také majetek, který rozhodoval. Maryša milovala chudého Francka a k mlynáři nic necítila. Kompozice dramatu podle vzoru antické tragédie ( 5 jednání(, slovácké nářečí ( charakteristika postav a prostředí)
Film – J.Rovenský
Alois Jirásek
(1851-1930)
Drama
Jan Hus
Jan Žižka
Jan Roháč
M.D.Rettigová – veselohra, která popisuje litomyšlskou idylu ženy vlastenky a kuchařky
Lucerna – pohádková hra s lidovými a humornými prvky. Má vlastenecký charakter. Postavy jsou sociálně a typově rozdílné
-hrdý a odvážný mlynář
kněžna
učitelský mládenec Zajíček – existanční nejistota
muzikant Klásek
pohádkoví vodníci – Ivan a Michal
Řeší otázku lidské důstojnosti x lokajství
Dva symboly – lucerna – poddanské břemeno venkovanů vůči pánům – touha po svobodě
Lípa – symbol lidské houževnatosti a nezdolné síly
Vojnarka – láska milenecká X mateřská
Otec – majetek a vztahy mezi lidmi, hry ze současnosti