Jakub Deml
Katolický proud
- próza duchovní a křesťanské orientace
Jakub Deml
(1878-1961)
básník, prozaik, publicista, překladatel – katolický kněz, přítel Březinův a Holanův
vliv spiritualismu, expresionismu, existencionalismu i surrealismu – rozporuplnost – svéráznost
Dílo:
Hrad smrti
Tanec smrti – lyrické prózy laděné expresionisticky – témata smrti – existencionální úzkost z ohrožení, atmosféra děsivých vizí, temné gotické fantastičnosti
Leitmotivem všech próz je smrt, děsivá, hrůzná, mocná. Světlo – věčné provázení vypravěče liduprázdnými ulicemi vymřelého města umrlec. Tato snová vidina je vzápětí vystřídána další – vypravěč stojí ve sklepení s hrobem uprostřed, ze kterého tryská „věčné světlo“ a postava zemřelého ho láká dovnitř. Bílý medvěd se hrůza a strach nečekaně střídají s utrpením a nezměrnou bolestí.
Orlové – vypravěč je všemi opuštěn, zůstala mu pouze milenka Smrt.Vtom zahlédne na obloze orly, kteří se na něho chystají zaútočit. Hrdinův strach ze smrtelného útoku je však pojednou zatlačen strachem z toho, že se mu orlové na poslední chvíli vyhnou a nechají ho naživu.Hrůza z neživého či vyprahlého života je u hrdiny větší než strach ze zániku. Smrt na sebe bere rozmanité podoby. Např. Hrající revolver má podobu nečekaně namířeného revolveru, který hraje vojenský pochod.Svět hrůz ústí do cituplné apostrofy básníkovy milované sestry.
Moji přátelé – lyrizovaná próza – rozhovory s rostlinami – projev něžnosti, krásy, pokory, přírody a řádu
Překvapivě zajímavé asociace s využitím symboliky květin, stromů, trávy – podobenství zosobněné přírody a lidského života, jehož podstatou je láska, citovost, patos, zvolání – apostrofa, naléhání výzvy
Miriam – milostná poezie v próze, moderní parafráze Písně písní – citová vroucnost, originálnost, obraznost, pokora a obdiv ke kráse prostých věcí.
Šlépěje – 26 svazků deníkových zápisků z let 1917 – 1941, básnické a prozaické texty, poznámky a komentáře, pamflety
Zapomenuté světlo – výpověď o vlastním zoufalství – konflikt smyslnosti a kněžství, popis rodného Tasova. Vyplývají na povrch marnost, beznaděj, metoda osobní zpovědi – vášnivé invektivy vůči známým osobnostem veřejného života, dějové odbočky – pouť osamělého poutníka – zoufalého a opuštěného Tasovem – naturalistické obrazy.